O jedné holčičce a spících vílách
Přes vrátnici jsme procházeli rychle. Chtěl jsem tu budovu nechat za sebou. Chtěl jsem, aby vůbec nebyla. Aby to všechno byl jenom hodně nepovedený sen. Moje dcera skotačila přede mnou, v piruetách, v drobných skocích. Dveře se za námi zavřely a do plic vnikal ostrý studený vzduch. Dcera se zastavila a ukázala na zmrzlý strom. "Tati, to jsou vílí...