Výročí čaroděje filmové hudby: Před 100 lety se narodil Zdeněk Liška (†61)

Bez jeho melodií by klenoty české kinematografie neměly takový lesk. Skladatel filmové hudby Zdeněk Liška (†61) jimi pozvedl na 160 celovečerních filmů a dalších asi 400 krátkometrážních. Napsal též stovky seriálových skladeb, bez nichž si televizní stálice neumíme představit. Od jeho narození uplynulo 100 let.

Vynález zkázy (1958), Baron Prášil (1961), Obchod na korze (1965), Spalovač mrtvol (1968), Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974), Malá mořská víla (1976) nebo televizní Hříšní lidé města pražského (1969) či 30 případů majora Zemana (1974). To je jen zlomek ze stovek filmů a seriálů, v nichž zní hudba Zdeňka Lišky (†61). Nad jeho kolébkou se v den narození, 16. března 1922, sešly zřejmě nejmuzikálnější sudičky. Již jako chlapec a definitivně coby gymnazista totiž mladý Zdeněk dokázal, že má nejen talent, ale i absolutní hudební sluch. Vždyť také pocházel z muzikantské rodiny. Už v osmi letech uměl hrát na akordeon a housle. "Výjimečný byl tím, jak využíval moderní postupy a technologie na rozdíl od řady svých současníků. Dokázal najít nebo vytvořit dokonalý zvuk pro dané dílo," řekl Aha! skladatel Tomáš Kympl (47).

Svou kariéru začal dva roky po škole, v roce 1947, ve filmových ateliérech ve Zlíně. Přes hudbu pro reklamní šoty se dostal k animovaným filmům. Zlom přišel se snímkem Vynález zkázy a pak od počátku 60. let, kdy už naplno spolupracoval s filmovými studii Barrandov. "Tehdy třeba také vytvořil hudební složku průkopnického snímku Ikarie XB 1 (1963) znějící digitálně i přesto, že potřebné nástroje ještě neexistovaly," uvedl Kympl. Nápaditě řešil i hudbu pro pravěkou trilogii Osada Havranů, Na Veliké řece a Volání rodu (1977). "Tam jako rytmické smyčky použil lidské výkřiky," dodal Kympl. Liška využíval i zpěv ptáků nebo bzukot hmyzu, vše pro výsledný dokonalý zážitek diváka, který žasne i dnes, sto let od narození tohoto výjimečného tvůrce.

Poslechněte si ukázku hudby z Malé mořské víly:

Fascinoval svět

Liškova hudba podle odborníků a muzikantů předběhla svou dobu. Dokázala být naléhavá, dramatická, dojemná, lyrická i jiskřivá. Skladatel pokaždé hledal nové způsoby vyjádření a jimi okouzlil i svět. Třeba Andy Votel (46), britský hudebník, DJ a spoluzakladatel vydavatelství Finders Keepers Records, uvedl Liškovu hudbu na anglický trh, naposledy roku 2013. "Pro mě je na stejné úrovni jako Morricone," řekl Votel v dokumentu Hudba Zdeněk Liška (2017). "Nemůžete určit do jaké éry jeho hudba spadá, protože je jedinečná," věří hudebník.

Pět let na "majora"

Aniž byste znali jméno skladatele, je nejméně jedna jeho melodie, kterou zná v Česku každý. Znělka a hudba seriálu 30 případů majora Zemana. Kromě tohoto normalizačního díla propagandy se Liška zhostil i hudby pro seriály Muž na radnici (1976), Nejmladší z rodu Hamrů (1975). I k nim však přistupoval s velkou pečlivostí. Jen na hudbě k Zemanovi strávil pět let! Pro každou epizodu vymýšlel motivy, které zazněly třeba jen jedinkrát.

Odešel zapomenutý

Dvakrát ženatý skladatel nesnášel publicitu. I proto se zachovalo minimum jeho fotografií. Zdeněk Liška se po celý život potýkal s těžkou cukrovkou zděděnou po matce. Její příznaky se u něj rychle zhoršovaly a komplikovaly mu práci. Zejména v 70. letech už téměř nemohl chodit, stále hůře viděl. Tak špatně, že své poslední partitury psal na obrovské plachty. Ještě stihl napsat třeba velkolepou hudbu pro film Božská Ema (1979), jeho poslední melodie zazněly ve sci-fi Kam zmizel kurýr (1981). 13. srpna 1983 téměř bez povšimnutí Zdeněk Liška zemřel. Jméno držitele mnoha ocenění upadlo v zapomnění, jeho dílo ale nikoli.

Vytvořeno pro deník Aha!, 28. 3. 2022.