Ztratili jste polovinu duše? Možná ji najdete v eposu plném magie!
Máte občas pocit, že vám v životě něco schází? Že nejste úplní? Možná to není jen existenciální krize, ale fakt, že vaše druhá polovina uvízla v zrcadlovém světě. Zapomeňte na generické portálové fantasy. Ian Johnstone vtrhl do žánru s razancí úderu obřího zvonu a přinesl debut, který voní starou dobrou klasikou, ale chutná jako moderní literární delikatesa.
Pokud patříte k fanouškům, kteří mají na nočním stolku oltářík věnovaný Philipu Pullmanovi, C. S. Lewisovi nebo dokonce Tolkienovi, pak se připravte na to, že budete muset udělat místo pro nového šlechtice fantasy. Ian Johnstone a jeho první díl série Kroniky zrcadel s názvem Zvon mezi světy (The Bell Between Worlds) není jen další YA knížkou. Je to pohlcující, stylově vybroušený a emocionálně devastující výlet do multivesmíru, kde fyzika ustupuje hudbě přírody. Příběh nám představuje Sylase Tatea. Je mu dvanáct, žije v šedivé a depresivní uličce Gabblety Row se svým mrzutým strýcem a jeho jedinou radostí je stavění neuvěřitelně složitých papírových draků. Sylas je prototypem hrdiny, kterého okamžitě adoptujete – tichý, introspektivní kluk s hlavou v oblacích, který v sobě nosí hluboký smutek ze smrti matky. Ale pak se objeví pan Zhi, majitel tajuplného Obchodu s věcmi, rozezní se monumentální Převozní zvon a Sylas je vytržen z naší nudné reality do dimenze zvané Ten Druhý.
A tady začíná ten pravý worldbuildingový orgasmus pro každého fantasy nerda. Johnstoneův svět není jen kulisa. Je to živoucí organismus definovaný ontologickým dualismem (kdy se skutečnost skládá ze dvou základních, navzájem odlišných druhů bytí). Zatímco náš svět je hnaný vědou a technologiemi, Ten Druhý ovládá magie Čtvrté cesty. Ale pozor, nejde o žádné hokus-pokusy s latinskými zaklínadly. Magie je zde akustický a živelný fenomén. Kapitola Nature's Song (Píseň přírody) je literárním vrcholem dekády, kdy kniha vyšla. Johnstone v ní diriguje slova s takovou virtuozitou, že máte pocit, jako byste poslouchali Dvořákovu Novosvětskou v papírové podobě. Je to pohlcující, kinetické a neuvěřitelně vizuální. Kniha pracuje s mrazivou premisou: každý z nás je nekompletní. Každý má v zrcadlovém světě svůj protějšek, takzvaný Glimmer (Záblesk). Dokud se s ním nespojíte, nejste celiství. Sylasův úkol je tedy nejen zachránit vesmír před hroutící se tmou a prastarým zlem, ale najít dívku Naeo, která je doslova druhou polovinou jeho duše. Dynamika mezi Sylasem a jeho ohnivou společnicí Simií (která je naprosto boží a dává příběhu ten správný vibe sourozeneckého špičkování) a mýtickým stvořením Ghorem (půl člověk, půl pes – věřte mi, budete ho milovat i se ho bát) dodává ději hmatatelnou lidskost.
Johnstone píše stylem "malovaných slov". Jeho popisy jsou hutné, barvité a občas se do nich zakousnete tak hluboko, že zapomenete vystoupit z autobusu. Ano, tempo je občas umírněnější, ale odměnou je naprostý ponor do řádků, bez kompromisů. Je to temné, je to ambiciózní, a i když je hrdinovi dvanáct, kniha se nebojí témat jako je ztráta, morální zodpovědnost za smrt nevinných a tíha osudu. Zvon mezi světy je důkazem, že epická fantasy může být inteligentní, citlivá a zároveň vizuálně velkolepá. Pokud chcete knihu, která vás emocionálně rozebere a pak zase složí (ale s pocitem, že vám v hrudi bije o kousek víc magie), tohle je vaše povinná četba. Zvon právě udeřil a věřte mi, že tenhle zvuk z hlavy jen tak nedostanete.
Hodnocení: 75 %