Sevře vám hrdlo, probudí strach, rozproudí slzy. Merlinův les vás chytne a nepustí!
Už jste někdy zažili moment, který se odehrával mimo vás, a přitom jste se cítili naprosto pohlceni, na hrudníku vám ležela nepopsatelná tíha, do očí se draly slzy a propadali jste strachu, ačkoli jste byli v bezpečí a jen diváky? Tak působí Merlinův les Roberta Holdstocka. Nebojte se vstoupit…
V těchto dnech stejně jako po celé věky byla Broceliande strašným místem, pradávným temným lesem pokrývajícím mlžná údolí a zapomenuté kameny, plným skrytých jezer a záhadných houštin. Ačkoli samotné jádro Broceliande nemohlo být nikdy objeveno, pach zkázy se šíří až k jeho okrajům a s ním se z něj sypou duchové jako listí na podzim. Je to ten les, kde podle pověsti usnul začarovaným spánkem samotný Merlin, aby ho čarodějka Vivien mohla připravit o jeho magii…
Martin a Rebecca uprchli před lesem už dávno. Ale když se o mnoho let později vrátili na pohřeb své matky, byli znovu lapeni do magické sítě lesa – do sítě zla, která drží místní vesničany ve svém sevření. A když se Rebecce narodí syn Daniel – nádherné, ale hluché a slepé dítě – zjišťuje, že je vtahována do děsivého světa, v němž ztrácí schopnost zpívat a vidí jen zvláštní, tajemné stíny. Krátký román Merlinův les je v novém vydání doplněn několika povídkami, z nichž některé vycházejí v českém překladu poprvé.
Tak z obálky knihy a stinných zákoutí literární magie, kde se slova mění v zaklínadla pochopitelná jen čtenářům, pomalu vzlíná příběh Merlinův les od Roberta Holdstocka, stejně mysticky poutavý jako bolestný či okouzlující. Vcházíme do říše, kde se mýty a vzpomínky proplétají s realitou, a společně před námi rozvíjejí strašidelně krásný koberec vyprávění. Holdstock nás vede jen hlouběji do lesa, jenž vyrostl v jeho sérii Les mytág. Merlinův les je její součástí, přesto se dá číst naprosto samostatně, a pokud u knihy začnete autora objevovat, o nic ochuzeni nejste.
Hlavní hrdinové a momenty knihy v ilustračních obrázcích. (Foto: Blesk – idh, Midjourney AI)
"Všechny věci jsou známé, ale většina jich je zapomenutá," píše Robert Holdstock v knize Lavondyss a slova mají význam i tady. Hlavní hrdinové, důvody jejich činů, prožitky i slabiny, to všechno je povědomé, jako bychom i je už dávno znali. Brzy si nás získají a o to bolestnější je sledovat, co plíživě přichází lesem, který není ani tak lokalitou, jako spíš poruchou osobnosti. Holdstock v nás vzbuzuje neklid svým mísením historických rituálů a legend ukotvených však v dnešní době. Jako by vám stříkl do očí citron, když uprostřed mýtů a lidí žijících dle pradávných pravidel tu projede auto, jinde někdo hraje počítačovou hru… Bravurně si tak pohrává s naší myslí a vytváří jakési bezčasí a meziprostor, kde je místo pro vše.
Merlinův les je i bránou do psychiky postav, složitých osobností a jejich nitra. Spojení každé z nich s lesem pak jako kávový filtr nechává vyniknout jejich skutečnému já. Holdstock nás pro ně získává a vede si nás stránkami coby poslušné psíky, kteří spokojeně čenichají, co jim ještě nabídne. Vyvážené tempo knihy v překladu Petra Kotrleho, zručného mistra slova, díky jemuž známe i díla George R. R. Martina nebo autorky Ursuly K. Le Guin, je zcela v souladu s obsahem. Postupně budovaným strachem z neznámého, který skutečně má moc, aby jej čtenář cítil hmatatelně. Osobně, za autora článku mohu říct, že knihu řadím k mému letošnímu velkému překvapení v podobě díla Zuzany Hartmanové Kosti pod mechem. Zaslouží nejvyšší hodnocení. Merlinův les je esencí spisovatelské profese, a i vy si jeho poznávání užijete, ideálně v nadcházejících podzimních dnech. Abyste zjistili, že Holdstocka budete chtít přidat!
Hodnocení 100 %
Vytvořeno pro Blesk.cz/Kultura, 5. 9. 2024.