S hvězdou Dukly 61 Oskarem Hesem v dole: Horníci nikdy nevěděli, jestli se vrátí domů
Jednou z nepřehlédnutelných tváří televizního dvoudílného filmu Dukla 61 je i Oskar Hes (19). Nedělní Blesk s ním kvůli exkluzivnímu rozhovoru sfáral do jediného pražského dolu.
Na rozdíl od ostravských dolů, Nedělnímu Blesku stačilo překonat jen několik metrů do jediného pražského uhelného dolu, pocházejícího z 50. let 20. století. Ačkoliv i tady je hned několik tun černého uhlí a rudy, je to však jen maketa, umístěná v podzemí Národního Technického muzea. Právě sem s redaktory zamířil i Oskar Hes, mladý herec, který je zároveň jedním ze synů (dvojčat) jednoho z nejvýraznějších českých choreografů Richarda Hese (†50) a dlouholeté tanečnice Marcely Karleszové (55).
Zatímco jeho bratr Oliver pracuje se dřevem, Oskar se pustil ve šlépějích rodičů, rozjíždí vlastní hereckou kariéru a daří se mu. V uplynulém týdnu maturoval na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Před dvěma lety na sebe upozornil výkonem v seriálu Pustina (2016), letos pak ztvárnil jednu z titulních rolí v dvoudílném televizním filmu režiséra Davida Ondříčka Dukla 61 o tuzemské největší důlní katastrofě druhé poloviny 20. století. Tu v Havířově a dalších lokacích znovu prožil jako Petr Šlachta, jeho filmovými rodiči se na chvíli stali Marek Taclík (45, Milan Šlachta) a Martha Issová (37, Marie Šlachtová). Jaké natáčení bylo prozradil Hes v následujícím rozhovoru.
Vaše postava ve dvojfilmu Dukla 61 se znatelně vyvíjí. Z klučiny se tam stává dospělý chlap. Cítíte se už také dospělý?
"To je otázka - kde je vlastně hranice té dospělosti... Papírově už dospělý jsem, ale uvnitř jsem stále dítětem."
V roli umíte pořádně zařvat a prosazovat si svou. Jak to máte v soukromí? Také se nenecháte nikým ovlivňovat?
"Ovlivňovat se nechám, pokud je to pro mě pozitivní. Ale kdyby mi někdo chtěl měnit celkový přístup k tomu, jak si chci řídit svůj osud, to by mi vadilo a svou bych si stejně prosadil."
Uděláte všechno, co vám řekne režisér, nebo s ním raději diskutujete, případně nabídnete svou variantu?
"Zrovna s Davidem Ondříčkem to bylo fajn, protože jsme si sedli nejen pracovně, ale i lidsky. Je to naprosto prima člověk. Když mi třeba dal nějaký pokyn v rámci natáčení, vždycky mi zároveň dal možnost uchopit to po svém tak, aby nám výsledek byl příjemný oběma. Doslovně naplnit představu režiséra nejde nikdy, mám za to, že je to o vzájemné spolupráci."