Unikla zabijákům z Jurského parku, teď okouzlí Česko. Poznejte Tamy a odneste si pravěk domů

Pět let. Tak dlouho už nás v Tuchoměřicích u Prahy fascinují giganti z hluboké minulosti naší planety, jejichž podobu představuje evropsky významné muzeum. O prvním říjnovém víkendu slaví své půlkulatiny a pro návštěvníky připravilo dárek v podobě tvora, kterého jinde na kontinentu neuvidíte.

Když se na podzim 2021 brány muzea otevíraly, málokdo tušil, že půjde o jednu z nejatraktivnějších institucí svého druhu v Evropě. K pátým narozeninám, které připadají na sobotu 3. října 2026, muzeum servíruje skutečnou pecku! Návštěvníci vůbec poprvé spatří sedmimetrovou Tamy – tenontosaura, jehož nevystavuje žádné evropské muzeum. Kostra Tamy je navíc tvořena ze 75 procent původními zkamenělinami. A díky jejich zachovalosti se o jejím životě dá mnohé zjistit. Jak se třeba krmila? "Sice ne jako my, kdo máme protistojný palec, ale byla schopná si při žraní podržet větvičku," odhalil Blesku paleontolog muzea Štěpán Pícha.

Kdo je Tamy? Seznamte se…

Na oficiální pojmenování si tenontosaurus počkal 67 let, ačkoliv první kosti tohoto druhu objevil už v roce 1903 legendární hledač fosilií Barnum Brown. Podle Píchy byli tvoři přizpůsobiví. "Původně žili v prostředí polopoušti, hodně suché stepi. Postupně se ale změnilo v takřka deštný prales a pořád tam byli. To se většinou nedělo," uvedl. "Je to zvíře nižší, ale robustně stavěné. Dlouhou dobu se věřilo, že k pohybu používali tenontosauři hlavně zadní končetiny. Dnes převládá názor, že spíš chodili po čtyřech," pokračuje Pícha. Také popsal, že není úplně snadné odhalit, zda tvor žil ve stádech či nikoliv, a to ani z nálezů, kde se teoreticky objeví více kosterních pozůstatků. Ty totiž v minulosti mohla na jedno větší místo nanést řeka či posuny půdy.

Tamy je v muzeu vystavena v plavecké poloze, sledovat lze na kostře nevídané detaily. • Z nakladených vajec měli tenontosauři několik mláďat. Podle některých teorií jim dlouhý ocas sloužil i k obraně před predátory, třeba u vodních toků. • Díky kombinaci mocného zobáku a specifických zubů dokázal tenontosaurus velmi efektivně drtit a přežvýkat téměř jakoukoliv část rostlin – bez problémů si poradil i s tuhými kapradinami, dřevnatými větvičkami nebo plody. (Foto: DMP, vizualizace AI – idh)

Co kdybychom s Tamy žili ve stejné době? Nechala by se pohladit? Nová hvězda muzea není žádný drobeček. Zaživa vážila úctyhodných 900 kilogramů. "Na 'poňuňání' by určitě nebyla. Nás by ale pravděpodobně vnímala jako další zvíře," řekl Pícha s tím, že by hodně záleželo na tom, jak bychom tenontosaurům voněli a jak moc by nás vyhodnotili jako hrozbu. Konkrétně Tamy byla objevena v americké Montaně a po naší planetě se procházela před 115 až 108 miliony let v období spodní křídy. Dlouhý ocas dělal z tvorů fascinující záhadu. V poměru ke zbytku těla patří k nejdelším v celé dinosauří říši. K čemu sloužil? Mohl fungovat jako pádlo při plavání (v této pozici je Tamy v muzeu instalována), nebo tvořil mohutnou oporu pro svaly zadních nohou. Ty Tamy užila i při úniku před deinonychy, raptory zabijáky známými z Jurského parku.

Narozky nabídnou ještě víc

Aby z oslav neměli radost jen vědci s lupou, muzeum na celou sobotu zavádí "Happy Hours" – vstupné pro každého staršího šesti let za 199 korun na celý den, caparti projdou zdarma. A bonus? Ke každé vstupence dostanete do ruky skutečný žraločí zub. Obyčejný výlet se tak změní v dobrodružství, při kterém si domů odnášíte kus pravěku. Pozornosti by rozhodně neměla uniknout nová expozice ptakoještěrů s dechberoucími replikami lebek z 3D tiskárny, stejně jako magicky barevná sbírka vzácných turmalínů z celého světa. V 10:10 zahájí biolog Vojtěch Kačírek přednášku Dinosauři v kryptozoologii. Ve 14:00 naváže paleontolog Štěpán Pícha tématem Co se do Dinosaurie nevlezlo. V 11:00, 13:00, 15:00 a 17:00 hodin proběhnou komentované prohlídky – dinosauři.

Publikováno také na Blesk.cz/Kultura.