Než otevřete láhev vína... Portugalský ráj korkových dubů rostl desítky let!

10.05.2017

Milovníci a znalci vína i samotní vinaři na něj nedají dopustit. Korek, tedy dřevina, bez níž by prý víno nemělo takový šmak. Po otevření láhve mizí v odpadcích, jeho cesta do ní přitom trvá roky.

Poprvé byl korek použit jako zátka do nádoby s vínem v roce 1530. I po téměř pěti stech letech se mu dostává velké pozornosti. Alespoň v Portugalsku, kde mají návštěvníci možnost poznat korkové duby pěkně zblízka. Vždyť tahle země je dodavatelem až 80 % světové produkce korku. Korkové duby jsou třeba pro region Alentejo v jižní části země tak typické, jako pro Česko lípy. Stát se dodavatelem korku a pěstitelem dubů, je ale během na dlouhou trať, navíc plným zodpovědnosti a úcty k tradicím. Bez povolení úřadů tu nesmíte setnout ani mrtvý strom.

Pokud se přece jen rozhodnete být pěstitelem korkových dubů, první, kdo sklidí úrodu, budou nejspíš vaše vnoučata. Od výsadby do první sklizně si totiž počkáte nejméně čtvrt století. "Pak se sklízí korek ze stromů zhruba jednou za devět až deset let, klidně i za patnáct" prozradila Aha! místní průvodkyně Joana Caspurro. "V prvních letech sklizně ale korek ještě nemá tu správnou kvalitu. Na tu se čeká i padesát let," řekla. Korkové duby prospívají, ačkoliv okolní krajina v největších vedrech připomíná téměř poušť. Jejich kořeny si totiž dokážou najít a poté udržet vláhu i tady.

Jeden strom roste a korek ze svého kmenu poskytuje zhruba dvě stě let. Za tu dobu z jeho kůry vzniknou statisíce zátek, ale nejen ty. Výhodou pro zpracování a široké možnosti užití korku je jeho lehkost, pružnost a odolnost vůči teplotám až do 120°C. "Používá se třeba i na výrobu izolace či těsnění v leteckém průmyslu, samozřejmě jako podlahová krytina, v obuvnictví a podobně," řekla další průvodkyně redaktorů Aha! Petra Coelho z Turismo de Portugal. "Přivézt si ho můžete v mnoha podobách i domů jako suvenýr. Krámky nabízejí korkové kabelky, klobouky, pohlednice a další dekorace." Kromě toho si tady můžete pořídit spoustu vlastních krásných vzpomínek a fotografií červených stromů, pokud je zrovna po sklizni.

Na někoho může "olupování" stromů působit až barbarsky, opak je pravdou. Tuhle práci totiž nemůže dělat jen tak někdo. Každý rok na přelomu května a června přicházejí až na tři měsíce ke stromům takzvaní tiradores, aby vyjma seker pouze ručně sklízeli z dorostlých kmenů kůru. Tito sklízeči postupují tak, aby stromu nebylo ublíženo. Čerstvě oloupané kmeny jsou červené a vyjímají se na nich bílé číslice, označující poslední číslo roku sklizně. Znovu přijde strom na řadu až za spoustu let. "Je to opravdu dlouhodobá záležitost. Proto se místní farmáři věnují také pěstování oliv nebo chovu černých prasat a podobně. Korkové duby by samy o sobě rodiny neuživily," uvedla Caspurro. Než si tedy příště vychutnáte lahodný lok vína, prohlédněte si pořádně zátku z láhve. Možná ucítíte vůni dálky, ze které pochází a čas, kterým k vám domů putovala.

Celý článek v Nedělním Aha!, 11. 5. 2017