Mistři střihu, nití a jehel povýšili před 705 lety: Krejčovský cech byl prvním v Čechách

Dnes už si ani neumíme představit časy, kdy nebylo možné jen tak jít a koupit si oblečení. Za dávných časů i za vrcholného středověku se všechno šilo. Není tak divu, že krejčí se těšili vážnosti. Dokonce takové, že v Čechách pro ně schválili vůbec první cechovní status.

Od chvíle, kdy se lidé začali oblékat, chtěli dobře vypadat. Na pořádný rozmach módy si ale počkali až do středověku, kdy se také krejčovskému řemeslu dostalo uznání. V 13. století, za vlády Lucemburků (1310–1437), získalo v Čechách nejstarší dochovaný cechovní status. O vzniku krejčovského cechu rozhodla Pražská Městská rada na Starém Městě před 705 lety 18. února 1318. "Ve vrcholném a pozdním středověku se evropské oblečení začalo vyvíjet v to, co dnes považujeme za módu. Střih, tvar, styl a zdobení oděvů se měnily rychleji než v raném středověku," připomínají historikové. Krejčí a švadleny působily v hlavně ve větších městech, kde si u nich nechávali šít střední a vyšší vrstvy obyvatelstva. 

Chudší lidé či venkované šili doma. Nejvíce se řemeslu dařilo za vlády Karla IV., kdy vznikaly komplikované modely. Mezi roky 1344 až 1353 Staré Město pražské obývalo 42 krejčích, k nimž do roku 1393 přibylo téměř sto nových! Mimo talent, šikovnost a hbité prsty využívali i chytáků. Třeba olejování nití včelím voskem. Díky tomu nitě zesílily a méně často se zamotávaly.

Jak uvádí server nationalclothing.org, ke krejčím v té době patřil nečekaně důležitý předmět – koš s textilním odpadem. Zbytky látek (vzácných, neboť veškeré tkaniny byly ručně vyrobeny z přírodních materiálů) se používaly nejen k tvorbě vložek a vycpávek, ale zejména k výrobě doplňků či menších kusů. Sešívaly se do košilek, kabátků a dalších plnohodnotných oděvů. Zajímavostí je, že do těch středověkých evropských přinesly nové vlivy, látky a technologický pokrok křížové výpravy a objevy Marca Pola (1254–1324).

Vytvořeno pro Blesk.cz, 19. 2. 2023.