Melodie, které jsou vidět, Čechy baví! Objevují světová jména i tuzemské mistry

21.06.2018

Nabité festivaly, plné sály koncertních síní i hlediště před velkými plátny s živým orchestrem dokazují, že obliba filmové hudby v Česku stoupá. Čím to je a jestli se dá filmový hit předem naplánovat, v exkluzivním rozhovoru prozradil světově uznávaný český skladatel Tomáš Kympl (43).

Tak schválně, kdybychom se vás zeptali, jaká česká filmová melodie se vám vybaví na první dobrou, která by to byla? Možná dramatický úvod seriálu Dobrodružství kriminalistiky (1989) Karla Svobody (†68) nebo znělka Návštěvníků (1983) téhož skladatele. Možná ústřední melodie večerníčku Krkonošské pohádky (1974) od Vadima Petrova (86), nezaměnitelný podkres titulků 30 případů majora Zemana (1974) Zdeňka Lišky (†61) či dojemné skladby Luboše Fišera (†63) jakými ozdobil dvoudílnou Babičku (1971). A jistě vás napadne velké množství dalších. "Filmová hudba u nás vždy měla dobrý zvuk," říká oceňovaný skladatel Tomáš Kympl. Mimo jiné držitel dvou nejvyšších ocenění v britské mezinárodní soutěži The UK Songwriting Contest (UKSC) je nejen autorem hudby pro české i světové hvězdy, ale také skladatelem melodií pro celovečerní filmy, dokumenty a řadu zahraničních reklam.

Fakt, že si Češi zvykli mít na dosah mistrovská díla světových hvězd z oblasti filmové hudby, už vnímáme vcelku samozřejmě. Koncertovali u nás Hans Zimmer (60), Ennio Morricone (89), James Newton Howard (67) a další, letos vystoupí například Eric Serra (58). Navštěvované jsou také filmové projekce s živým orchestrem, mezi nejlepší patřily letošní Harry Potter a Tajemná komnata nebo nedávní Piráti z Karibiku. K 20. výročí od filmové premiéry se na letošní září chystá v Praze MATRIX LIVE - Film in Concert a v únoru příštího roku dorazí i hollywoodský skladatel John Powell (54). Na poděbradském festivalu v závěru letošních prázdnin pak zazní od 30. srpna do 2. září hudba nejen zmíněného Erica Serry, ale i české "trvalky" z Kolji či pohádky S čerty nejsou žerty.

Filmová hudba je nejen emotivnější, ale hlavně úplně jiný způsob skladatelské práce. Jak vzniká? "Většinou jako skladatel dostanu buď už hotový film nebo jeho části, tedy průběžný střih. Záleží také na tom, jak rychle má být práce hotová," prozradil Tomáš Kympl Blesku. "To ovlivňují další faktory - kolik má produkce prostředků, jak se spěchá na premiéru a podobně." Autor se však především zodpovídá režisérovi, protože ten má právo veta. "Dostane návrhy hudby, pokud je schválí, teprve se jde natáčet s orchestrem," pokračuje Kympl. Byť má skladatel svou představu, režisér je tím, kdo by měl vědět co chce, byť nemá hudební vzdělání. Jeho názor je zásadní.