Hrůzná podívaná lákala před 420 lety: Pražané žasli nad první veřejnou pitvou!

08.06.2020

Toho dne se ve slavnostně vyzdobené Rejčkově koleji sešlo více než tisíc zvědavců. Čekalo je hrůzné divadlo - první veřejná pitva. Na těle oběšeného zločince ji provedl Ján Jesenský, zvaný též Jessenius (†54), který nakonec sám zemřel pod mečem kata Mydláře.

Metropole 8. června 1600 žila pod vládou Rudolfa II. (†60) hlavně vědou, jejíž evropské špičky se tu potkávaly. Učení pánové i vědychtiví měšťané si tak nemohli nechat ujít šokující podívanou, první veřejnou pitvu lidského těla na našem území! Ján Jessenius (†54) je sezval do dnešní ulice Karoliny Světlé, Rejčkovy koleje, k čtyřdenní ukázce. "Po celý onen čas přispívalo ke zdaru chladno, nutné pro onu záležitost, i noční deště. Stále jasné počasí za dne pak dovolovalo pracovat pod širým nebem," popsal později Jessenius. Před 420 lety v budoucí přednáškové aule Univerzity Karlovy přistoupil k tělu pár dní předtím oběšeného zbojníka, zakrytému plachtou. Pak začal spěšně, ale trpělivě vyjímat orgány, oddělovat kosti i svaly, a vysvětlovat jejich účel. "S Boží pomocí budu usilovat o názornost předvádění i stručnost v řeči tak, aby nikdo z vás nemusel litovat vynaloženého času," slíbil publiku.

"Pitva byla provázena spisem pražského lékaře Adama Zalužanského ze Zalužan 'Řeč o anatomii a obnově veškerého lékařského studia ve slavném království českém," doplnil docent Ondřej Naňka z Anatomického ústavu 1. LF UK. "Jessenius se projevil jako dokonalý znalec anatomie. Z pitvy sice nevzešel žádný nový vědecký poznatek, důležité ale bylo, že vůbec proběhla," dodal. Pitevní cvičení na lidských tělech jsou totiž doposud stěžejní částí výuky budoucích lékařů. "Jen anatomie vysvětluje, ze které části přichází choroba a pouze ona ukazuje cestu k léčivým prostředkům," věřil Jessenius.

Reprofoto: Pitvu, tedy chirurgický zákrok skládající se z důkladného vyšetření části mrtvoly také pro zjištění příčiny a způsobu smrti, ztvárnil malíř Rembrandt (†63). Zachytil Lekci anatomie Dr. Nicolaese Tulpa.

Jak pitva proběhla

První veřejná pitva v Praze se odehrála na rohu dnešních ulic Karolíny Světlé a Bartolomějské, kde nechal dům postavit roku 1400 movitý měšťan Jan Rečka z Ledče. Postup Jessenius přizpůsobil období a tomu, že tělo nebylo nijak konzervované. "Pro toto cvičení je nevhodná sama doba," připustil. První den proto pitval dutinu břišní a její orgány, druhý den srdce a plíce, třetí den krk, následně pak hlavu, z níž vyňal mozek, a nakonec končetiny. Celá pitva byla rozdělena do devíti jednotlivých úkonů. "Tak jsme je tedy, diváci, dovedli ke konci. Pokud jsme v nich prokázali něco vynikajícího, je třeba to přičíst na účet jedině původci a pomocníkovi - Bohu," uzavřel Jessenius své představení 12. června.

Krutý konec mistra Jessenia

Jessenius se narodil v roce 1566 ve Vratislavi, lékařství vystudoval na slavné univerzitě v Padově roku 1591. Po pražském úspěchu se sice stal lékařem u dvora, ale Jessenius snil o kariéře osobního lékaře císaře Rudolfa II., což se mu nesplnilo. Roku 1608 tak odešel do Bratislavy. Do metropole se vrátil v roce 1617 a stal se rektorem pražského učení. Coby představitel univerzity se ocitl proti císaři v opozici. 21. června 1621 tak byl jedním ze 27 českých pánů sťatých katem Janem Mydlářem (†91) na Staroměstském rynku (náměstí). Jesseniovi byl nejdříve vyříznut jazyk, tělo následně rozčtvrceno, vpleteno do kola a hlava s devíti dalšími pro výstrahu vystavena na Mostecké věži. Tam visela deset let.

Vytvořeno pro deník Aha!, 8. června 2020.