»Paprťála, patláma a žbrluch!« Před 465 lety se narodil alchymista Kelly (†42)

02.08.2020

Elixír mládí a tuny zlata slibovali slovutní vědci, mágové i šarlatáni. Málokdo však oslnil u císařského dvora jako Edward Kelly, anglický alchymista, který nakonec skončil ve výkalech pod Mosteckým hradem.

Osud Edwarda Talbota (†42), známého jako Kelly či Kelley, by vydal na seriál. Zažil slávu i pád na úplné dno. Doslova. A to přitom vyráběl zlato ze rtuti, byl jen krok od odhalení kamene mudrců či elixíru mládí! Alespoň to tvrdil. "Odvažuji se doufat, že příští generace budou obeznámeny s mým životem a mou osobností, abych se mohl řadit k těm, jež mnoho vytrpěli pro pravdu," napsal v úvodu svého pojednání o kameni mudrců. Ve známost ale vešel jako šarlatán, který si omotal kolem prstu i císaře Rudolfa II. (†60) poté, co před jeho zraky údajně skutečně vytvořil kousek zlata. Kelly se narodil 1. srpna 1555 v anglickém Worchestru. Podstatnou část života však prožil v Čechách, na dvoře Viléma z Rožmberka (†57) v Třeboni, v Jílovém u Prahy a nakonec v Mostě. Především ale v hlavním městě království, kde mimo jiné získal rytířský titul a vydělal obrovské sumy peněz... aby později skončil vysmívaný, osamělý a zadlužený. Mimochodem, do Prahy přicestoval Kelly po boku věhlasného mystika Johna Dee (†81) v létě 1584 a oba tehdy upadli v podezření, že jsou tajnými agenty anglické královny Alžběty I..

Pád do stoky

O vše Kelly přišel v roce 1591, když v souboji (které vladař zakazoval) zabil svého soka, a hrozil mu trest smrti. Císař jej ale změnil na doživotní žalář na Křivoklátě. Kelly se odtud snažil prchnout, při útěku si však roztříštil koleno natolik, že mu byla amputována noha a nahrazena dřevěnou. Přesunut byl poté do cely mosteckého hradu Hněvín. Když chtěl znovu utéct, spadl do stoky plné výkalů. A co hůř - vážně si poranil koleno zdravé nohy. Přestože mu poté císař udělil milost a vrátil majetek, štěstí mu to nepřineslo. Trpěl tak nevýslovnými bolestmi, že se rozhodl k sebevraždě a vypil jed. Tak skončil kdysi věhlasný alchymista - bez obřadu, beze svědků, bylo jeho tělo zahrabáno u hřbitovní zdi.

Foto: Edward Kelly jako ctihodný učenec na dobové ilustraci. - Homunkula, tedy umělá bytost ženského pohlaví a nesmírné krásy Sirael, jeden z podvodů filmového Kellyho. - S manželkou Johanou Westonovou, synem Janem Adamem a nevlastní dcerou Alžbětou Johanou žil Kelly v pražském "Faustově domě".

Nedostudovaný podvodníček

I když ambiciózní Kelly studia na univerzitě v Oxfordu nedokončil, celý život tituly užíval a toužil po uznání, i za cenu podvodu! Hned první se mu vymstil. Dopustil se falšování v advokátní kanceláři, kde chvíli pracoval. Za trest přišel o boltce na obou uších, což pak zakrýval dlouhými vlasy. "Dryáčník lačný peněz, žvanivý dobrodruh se skobovitým nosem a myšími očky..." popisovali alchymistu jeho odpůrci. Příznivce ale očaroval svou štíhlou vysokou postavou a plnovousem, který mu propůjčoval čarodějnický vzhled.

Císařův pekař

Poměrně věrně byl Kelly ztvárněn ve dvoudílné veselohře Císařův pekař a Pekařův císař (1951), kde si ho zahrál Jiří Plachý st. (†53). Dvojroli pekaře Matěje a císaře Rudolfa II. pak Jan Werich (†75). I tady Kelly slibuje elixír mládí, zlato a zjevuje pro císaře nadpozemskou krásku Sirael (Nataša Gollová, †76). "Á, sám mistr Kelly k nám zavítal! Nuže vězte, vzácný magistře, tu vaši krasavici umělou, ten špalek, který jste utesal v konjunkci smrku a borovice, tu vaši Sirael si vetkněte za klobouk," není ale filmový císař spokojen. "Jamalalicha? Jamalalicha. Jamalalicha, i paprťála, chánua, chánua, e chánua, e chánu, džalala, džalala-a, a paprťála. Tasparta maznalika zamáz piskurty, jarda, piskurty, patláma, patláma, patláma a... žbrluch!" ale popisuje výrobu tajemného lektvaru (slivovice) alchymista s tváří Lubomíra Lipského (†92).

Vyrobte si zlato jako Kelly

Tajemství přípravy elixíru života či kamene mudrců se nedochovalo, ale jaký je zázračný recept na výrobu zlata podle dobových alchymistů? "Vezmi jeden díl sublimované a fixované rtuti, fixovaného arseniku a stříbrných pilin. Vytvořenou směs na kameni rozetři na prášek a nasyť roztokem salmiaku. To vše, rozmělnění a nasycení, opakuj. Potom přistup k žíhání, k rozpouštění. Až získáš roztok, dej jej do teplé vody, abys jej potom mohl destilovat. Až se ti bude zdát destilace ukončenou, dej svoji hmotu do skleněné retorty. Zahusti a spatříš bílou substanci, jasnou a tvrdou, podobnou krystalické formě, rozpouštějící se v ohni jako vosk, všepronikající a stálou. Vezmi pouze jednu část této substance na sto částí očištěného a žíhaného kovu. Jen to zkus a navždy vylepšíš přirozenost tohoto kovu," uvádí rukopis ze 16. století. Škoda, že pradávná receptura nefunguje.

Vytvořeno pro deník Aha!, 1. srpna 2020.